Jak jsem poznal Polárku

Jak jsem poznal Polárku – Alenu Klempířovou

Není úplně obvyklé, že manželé, řekněme opatrně v druhé polovině svého věku, se rozhodnou změnit zcela zásadně svůj dosavadní život. Manžele Alenu a Jaroslav Klempířovi na konce 90.let  lákalo Grónsko, které jim tak učarovalo, že se rozhodli poznat tento největší ostrov trochu podrobněji než jako komerční turisté. Od té doby jezdí pravidelně do Grónska, vybudovali tam prakticky svůj druhý domov a paní Alena Klempířová nejen doprovází svého muže Jaroslava na jeho cestách Grónskem, ale jak jsem mohl osobně poznat, se svojí vitalitou a rázností často určuje směr putování nejen přírodou, ale i životem.

 Alena Klempířová našla v Grónsku v tamní společnosti, v okruhu přátel Inuitů i jejich rituálů nový smysl života a sama čerpá z mrazivého prostředí naději a optimismus pro život ve středoevropské civilizaci. Sama uvádí důvody, proč si zamilovala Inuity. „Nejsou zamračení, dogmatičtí. Působí vlídně a usměvavě, rodina a příbuzenstvo žije v pospolitosti, modla peněz a honba za majetkem zatím nezískala prioritu.“

 Poznal jsem Alenu Klempířovou při mnoha příležitostech, kdy vyprávěli spolu s manželem o Grónsku, připravovali a uváděli výstavy o jednotlivých aspektech života v Grónsku a prezentovali svoje poznání této země. Vždy na každém setkání s úsměvem pozoruji, jak její manžel vypráví, uvádí některé příběhy zkušeností a znalostí, ale vždy se alespoň jedním okem podívá na svoji ženu a ta, je-li to potřeba, celý příběh dokončí, opraví, uvede na pravou míru. Tak dokonalou souhru obou partnerů je možné vidět jenom zřídka.

Přejeme Aleně Klempířové k význačnému životnímu jubileu ještě mnoho inspirativních cest po boku Jaroslava do Grónska, ještě mnoho krásných zážitků s Inuity a především mnoho spokojenosti a životního klidu.

Pokud je muž polárník, je žena  Polárka?  V případě Aleny Klempířové zcela určitě.

RNDr. Radim Perlin, Csc,   vědecký tajemník České geografické společnosti

 Informace České geografické společnosti  2015/1