Květen, červen 2012 v Grónsku

Přiletěli jsme zpět do Prahy. Domů?  Anebo máme  ten náš "domov" již daleko v polárních krajích? Domov je  přece tam, kde je nám dobře,  tam, kde jsme svobodní, volní.  Za náš dlouhý čas, který jsme již prožili  v zemi, kde slunce nikdy nezapadá - v létě, také v obráceném čase, kdy sluce nikdy nevychází - v polární zimě. A přes tuto zdánlivou nehostinnost  se nám místa v Grónsku stali tím domovem, ne určením místa našeho narození. Proč? Právě pro vzájemné pochopení  obyvatel, byť tak etnicky a kulturně vzdálených, pomáhajících si navzájem, bez honby  za modlou i neštěstím současné doby: hromaděním  majetku, peněz, doby prolnuté závistí a brutalitou.Hlavně chybějící  empatií. Pro mnoho lidí slovo neznámé.  Pobyt v Grónsku, byť velmi pracovní, byl velikou duševní vzpruhou, dá se říct odpočinkem od denních zpráv a událostí v České republice nabitých  totálních negací všeho druhu.  Nechutnými politickými třenicemi počínaje , zprávami o korupcích, krádežích a podobných "lahůdkách", kterými oplývá naše společnost konče. Ještě že existuje takový kus světa, kde jsou normální projevy života!

V letošním roce jsme opět prožívali mimořádné události a setkávání.
V  "našem" Ilulissatu to byla ještě v květnu pořádná zima, podle klimatologů nejdelší  za posledních dvacet let. Moře  zamrzlé. Naše plavby z Ilulissatu do osady Ilimanaqu  se podobaly  objevitelským plavbám v polárních mořích. S malou lodičkou jsme se prodírali kernými poli, mezi ledovými obry. Vše máme na filmu i fotkách.

V další květnové dny byly sněhové vánice, teplota i pod minus patnácti stupni.
Vánici vystřídalo krátké slunečné počasí, byť silně mrazivé. To byla příležitost s našimi známými piloty malého letadla  letět "na obhlídku" světové přírodní rarity, nejproduktivnějšího ledovce na severní polokouli  "Jakobshaven Isbrae" chráněnce UNESCO. Přibylo ledu, ustoupil ledovec ? Má prezident Klaus pravdu?  Nemá! Jen vědecky dokázané  kolísání klimatu, příznačné pro to "globální oteplování".
V krátké  zprávě nelze popsat mnoho dalších přátelských i oficiálních setkání. S fotoaparátem, kamerou i s novinářským blokem.
Další část našeho grónského pobytu jsme věnovali hlavnímu městu: Nuuku.

Náš úkol v Nuuku byl jednoznačný:  Provést závěrečné  vědecké konzultace k naší práci o působení misií Moravských bratří v Grónsku, o velmi zajímavé osobnosti grónských dějin Samuelovi Kleinschmidtovi . Srovnávali jsme naše bádání s předními  vědeckými kapacitami  Grónska z oblastí historie, politiky, přírodních věd. Práce byla usnadněna tím, že většina respondentů byla a jsou našimi dobrými přáteli. Nebo se jimi po setkání stali.
Dalším naším  úkolem bylo nafilmovat, nafotit a zdokumentovat  důležitá místa a dokumenty pro naší práci. Musíme přiznat, nebyla to lehká záležitost. Nepřízeň počasí pro kameru, fotoaparát, zima, sníh, déšť, vítr. Ale na druhou stranu počasí velmi autentické pro historickou dobu naší práce. A lepší pochopení  strastí a útrap  účastníků oné doby.
 

Předpokládáme, že materiál  pro naší práci máme připravený. Další  etapa zpracování nastává.
Pro zajímavost uvádíme  výňatky  natáčených rozhovorů  s  význačnými osobnostmi Grónska.  Především o kultuře, historickém významu působení misií Moravských bratří v Grónsku a osobnosti Samuela Kleinschmidta.
 

Mimi Karlsen

ministryně kultury Grónska

... Jsem velmi hrdá na to, že mohu přijmout návštěvu z Vaší země (Česka) a podělit se s Vámi o naší drahocenou kulturu...
...Neméně důležité pro nás je, aby Gróňané nadále rozvíjeli svoji národní kulturu, aby ji rozvíjeli svým vlastním způsobem...Právě jsme dokončili Národní divadlo Grónska, na které jsou mladí (!) Gróňané velmi pyšní....
... Kultura je pro nás důležitá také z politického hlediska, poskytuje lidem něco, v co mohou věřit, co mohou rozvíjet, a to je pro každý národ velmi důležitá věc.

..Ach!..Jak cituplný přístup k vlastní kultuře národa! Jen naše povzdychnutí ve srovnání se stavem kultury v Česku!
Přijde nám to opravdu líto , vždyť česká kulturní historie je tak rozsáhlá a bohatá, kde je  tolik možností navazovat na tradici a hrdost národa.
 

Per Rosing

- historik - pedagog - hudebník

(téma rozhovoru bylo zaměřeno na osobnost Samuela Kleinschmidta, historického působení misií  Moravských bratří v Grónsku)

Jmenuji se Per Rosig a je mi 61 let. Narodil jsem se tady v Nuuku, ale vystudoval jsem v Dánsku...Nyní žiji opět v Nuuku, učím tady ve škole (historii, angličtinu), vedu pěvecký  sbor diriguji jej a skládám hudbu...
Historie  mojí rodiny , rodiny Rosingových , kteří sem přišli z Dánska sahá až do roku 1348 ....Rodina mého otce žila v Grónsku, můj pradědeček se oženil s Gróňankou, mluvil jak grónsky, tak dánsky a moje prababička byla první grónská žena (!), které se dostalo vzdělání v Dánsku v 70 letech 18.století.

 

A co historická osobnost: Samuel Kleinschmidt?

...Bratr mého dědečka chodil do školy tady v Nuuku, aby se stal učitelem a knězem. Byl mimo jiné žákem Samuela Kleinschmidta.
.Samuel Kleinschmidt je velmi důležitou osobností v historii Grónska. Vytvořil grónský pravopis a napsal grónskou gramatiku, první gramatiku, která byla srozumitelná a dala se skutečně používat....
Samuel byl vynikající, sestavil také slovník a přeložil z hebrejštiny do grónštiny Starý zákon a ze starořečtiny do grónštiny Nový zákon. Byl to velmi aktivní člověk, historik, vyučoval na škole jazyky, gramatiku, psaní, Bibli, dirigoval pěvecký sbor, učil hudbu a byl také přírodovědcem, znal a popisoval rostliny i zvířata, popsal divokou grónskou přírodu a vytvořil také mapu pobřeží. Byl rovněž meterologem. Každý den zaznamenával teplotu vzduchu, jeho vlhkost a sílu větru. Byl prostě aktivní a geniální vědec. I dnes těžko chápeme, jak mohl toto všechno dokázat. Byl prostě fantastický!

...Máme řadu vynikajících církevních chvalozpěvů od Moravských bratří, mezi nimi i píseň Samuela Kleinschmidta  se jménem Vycházející hvězda. Je to jedna z nejpopulárnějších písní v Grónsku, zpívá se na všech vánočních mších ve všech grónských kostelech.

 

Daniel Thorleifsen

generální ředitel Grónských muzeí a archivů

...Samuel Kleinschmidt, jeden z Moravských bratří, žil v Grónsku na počátku 19.století a je jednou z nejznámějších postav v naší historii. Je jedním ze zakladatelů moderní grónské gramatiky a lingvistiky. V Grónsku žil jako Gróňan, jak sám o sobě řekl....Žil tady v Nuuku, psal, překládal, editoval a vydával knihy. Kromě toho byl vědcem, což bylo v jeho době velmi vzácné. Denně zaznamenával změny počasí, vytvořil nejstarší záznamy o počasí v Grónsku.
...Kromě překladů a sepsání grónské gramatiky byl také jedním z těch, kdo navrhovali a prosazovali, aby se Gróňané stalisoučástí vlády. V 60.letech 19.století je tedy jednou z osobností, které propagovaly založení samostatného Grónska jako politického systému.

 

Mette Lynge

historička lidového umění Grónska

...jmenuji se Mette Lynge a vlastním obchod s grónskými lidovými výrobky. Narodila jsem se v severním Grónsku, v Aasiaatu, kde jsem žila do 15 let. Potom jsem se přestěhovala do Ilulissatu, věnovala jsem se celé řadě činností, vždycky jsem milovala grónské uměnía chtěla si zařídit obchod s grónskými uměleckými předměty...
...Gróňané jsou velmi tvořiví, vyrábějí předměty inspirované naší přírodou, vidíte motivy polárního medvěda, speciálně vytvořený grónský design - harpuna a polární medvěd, motiv lovce. Všechny výrobky jsou krásně vypracované, jde o nádhernou tvořivou práci.
...Nuuk je město, kde žil Samuel Kleinschmidt, už dávno, v osmnáctém století. Přišel sem v časech Herrnhutu a sestavil grónskou gramatiku a umožnil tak Gróňanům psát grónským jazykem.
 

Christian Tidemand

pastor - historik - Nuuk, Ilulissat

...Před mnoha lety, když jsem začal studovat teologii(  v Dánsku ) jsem potkal dívku z Grónska, která se stala mým osudem.Poskončení studií jsem přijel do Grónska, usadil se tady a jsem tady už 25 let. protože jsem se rozhodl zůstat v Grónsku, považoval jsem za důležité dozvědět se všechno o historii  grónské církve. Tradice se ukázaly být odlišné od toho, co jsem nastudoval v Dánsku, takže jsem začal  více studovat církevní historii o Moravských bratřích v Grónsku, o jejich vztahu k dánské misii, o tom, jak učili Inuity tady na severu žít. To mi poskytlo podrobný obraz toho, jak byl život v Grónsku Moravskými bratry významně ovlivněn.
...To, co držím v ruce, je stará grónská svatá kniha, napsaná starým písmem; grónský jazyk se postupně změnil. Důvod, proč tuto knihu zmiňuji je, že psaná grónsština vlastně byla vytvořena jedním z Moravských bratrů, jménem Samuel Kleinschmidt. To je velmi důležitá postava grónské historie po roce 1850. Kromě své práce na grónské gramatice byl také velmi šikovný vědec v mnoha oborech...

...Stal se velmi kritickým členem dánské misie. Jeho úspěchem byl také grónský slovník, který významně přispěl ke vzdělanosti národa, protože do roku 1905 neexistovaly žádné zákony o školní docházce. Teprve v roce 1905 byly přijaty zákony o církvi a škole, vzdělání tak bylo mladým lidem zpřístupněno, protože misionáři chtěli, aby mladí lidé četli Bibli, aby se naučili psát a počítat...Takže to, čím Samuel Kleinschmidt přispěl grónské společnosti, je velmi důležité.
...Ano. Téměř 300 let bylo Dánsko a Grónsko spřízněno. I když tady žiji už 25 let, patřím stále do první generace přistěhovalců, moje děti jsou, jak někdo řekl"bastardi"( pozn.: výrok některých evropanů), směsice dánské a grónské krve. To, co jsem se ale naučil za 25 let svého pobytu, je naprostý respekt ke grónské zemi, ve které žiji, a k jejím lidem Doufám, že tento vliv je vidět na mém chování vůči svým hostitelům. Já budu vždycky Dánem, o tom není pochyb, ale doufám, že jsem něco udělal pro blaho společnosti, tak jako Komenský nebo Samuel Kleinschmidt. Věřím, že s respektem se Grónsko může stát ještě lepší zemí pro život.
... Závěrem k tomuto krátkému rozhovoru bych chtěl dodat jednu důležitou věc, a to, že lidé v celé Evropě musí pochopit, že Grónsko bylo až do roku 1953 kolonií a že Dánové nastolili v Grónsku správu, která vyhovovala Dánům, kteří tady žili, než samotným Inuitům. Přesto nám Inuité stále dovolují tady být, jsou velmi zdvořilí lidé. Poučení může být tedy následující; když sdílíme společný život, musíme se o sebe vzájemně starat. A to je to, co jsem se tady naučil. Být ostražitější, aby se situace nevymkla z rukou. Lidé jsou tady mnohem trpělivější. Evropané by se mohli od nich hodně poučit.
Takže já jsem opravdu velmi, velmi rád, že žiji v této krásné zemi.

Z výběru  natáčených rozhovorů s osobnostmi vědy, kultury Grónska nesmíme opomenout setkání s předními  vědci  - klimatology Grónského "Natur Institutu" kde nám bylo poskytnuty rozhovory k celosvětovému problému současnosti - globálním změnám klimatu.

 

Lene Kielsen Holm

vedoucí projektu ICC - změny klimatu na sociální prostředí. (Nuuk, 30.května 2012)
...Na počasí, které tady teď vládne, Nejsem zvyklá za celý rok (pozn.: + 21°C) Do Nuuku právě dorazilo léto. Pracuji pro grónské klimatologické centrum. Od svého založení v roce 2009 se Centrum zabývá přírodními vědami, ale nyní jsme do výzkumu začlenili také vědy společenské, zabýváme se předpokládanými vlivy klimatických změn na společnost; budeme zkoumat, jak by se společnost měla nové situaci přizpůsobit. Grónská společnost vždycky procházela celou řadou změn, ať už klimatických změn, změn životního prostředí, historických změn, technologických změn, takže jsme velmi přizpůsobiví lidé (pozn.: paní prof. Lene Holm je rodilá Inuitka ) Ale stejně, v souvislosti s předpovídanými změnami klimatu, které na Arktidu dopadnou úplně nejvíc, chceme porozumět tomu, jak se komunity nejlépe přizpůsobí této nové situaci.

 

Profesor Søren  Rysgaard (Dánsko)

vedoucí ústavu klimatologie - Grónsko, Nuuk
V našem Institutu se soustředíme hodně na klimatické změny, dneska je slunečný den, včera (29.5.2012) byl vlastně překonán o dva stupně teplotní rekord v Grónsku. (pozn. +21°C ) Tolik stupňů v Grónsku ještě nikdy naměřeno nebylo, takže změny jsou rok od roku patrné. My se snažíme porozumět tomu, co způsobuje klimatické změny, kolik ubývá ledovců a mořských ker. Pro malý tým je to poměrně těžký úkol, a tady v Grónsku potřebujeme celoroční měření, takže náš tým se nyní trochu rozrůstá, pracujeme se souborem vzorků po celý rok, ne jenom v létě, ale také v zimě, na jaře i na podzim. Významně pracujeme s vědci na celém světě a snažíme se modelovat a předpovědět, co se v budoucnu stane. Je to velmi obtížný úkol, protože vyžaduje výsledky mnoha vědních oborů, nestačí jen  dívat se na tento problém očima meteorologie, potřebujeme  také  zkoumat ledovce a sledovat jejich pohyb, mořské kry tají, ale potřebujeme také oceánology, kteří studují, jak tyto změny ovlivní oceány a oceánské proudy. Pro Evropany je toto studium velmi důležité, protože většina proudů se hodně využívá pro zaoceánskou dopravu, takže jejich oteplování, vlastně jakékoliv změny klimatu v Grónsku přinesou i změny klimatu v Evropě, proto mají evropští vědci o náš výzkum značný zájem.

 

Závěrečná poznámka autorů Aleny a Jaroslava Klempířových

Letošní setkávání s Gróňany bylo pro naše poznávání  současného stavu života i historie v Grónsku nadmíru  bohaté a užitečné. Srovnávali jsme kulturní hodnoty života v České republice s Grónskými.  Bez nostalgií, příkras, korektně. Vítězně z našich porovnání vychází jednoznačně grónský styl života. Grónsko je dobré místo pro život.  Gróňané ještě neztratili instinkt jak se chovat i přežít v drsném klimatu polární přírody.Škoda, že Evropané tyto  instinkty ztratili.
Znovu jsme si potvrdili, že osobnost Samuela Kleinschmidta  lze směle přirovnat k osobnosti Jana Amose Komenského. Rozsahem inteligence osobnosti, vzděláním, pedagogické  práci a rozvoje kultury národa.
Samuel Kleinschmidt byl grónským Komenským!

Mimořádným zážitkem pro nás bylo oficiální přijetí  ministryní kultury Grónska, paní Mimi Karlsen.  V příjemném rozhovoru o grónské a české kultuře došlo v závěru  přijetí pro nás cenného ocenění  a poděkování za naší práci a  za propagaci  grónské kultury v České republice.

Qujanaq ! Děkujeme!
 

Alena Klempířová
Jaroslav Klempíř

Členové České geografické společnosti,
členové International Organization of Journalists

www.polarnisvet.cz
e-mail:klempirovi@seznam.cz